Ke konci června jsem se ocitl v Říčanech. V dealerství Auto Lenner mě pěkně umyli a připravili na další cestu, kterou jsem absolvoval s paní Brymovou.

Paní Brymová není jen tak někdo. Reagovala na výzvu projektu, jehož smyslem je vyběhat pro SOS dětské vesničky co nejvíce peněz na jejich podporu. A tato nezdolná paní už uběhla přes 1.800 km! Z Říčan jsme vyrazili do západních Čech. Jak už to se mnou bývá, museli jsme se zastavit v Karlových Varech, které znám už nazpaměť. Pyšně jsem se projížděl po kolonádě a užíval si obdivné pohledy kolemjdoucích. Potkal jsem i nějaké známé z dřívějška, kteří se od minula nehnuli z místa a jen kvetou. Snad je někdo chodí zalévat nebo co. Mně se to stát nemůže, mám na sobě nějaké postřiky, které tomu brání. Další zastávkou bylo nové letiště. Tolik letadel tu bylo a všechny byly pěkně hlučné. To já jsem sotva slyšet, spokojeně si předu.

Z Varů jsme se vydali na Klínovec, kde už jsem taky párkrát byl a kde je stále stejně krásně. Zaparkoval jsem u lanovky a čekal, až se moji cestovatelé vrátí z výletu na vrchol a podívají se z vyhlídky na krásné Krušné hory. Den jsme zakončili v Sokolově.

V neděli jsme vyrazili do Egeru, tedy ne toho maďarského, ale českého. Prostě do Chebu. Zatímco si moje posádka šla prohlédnout místní hrad, já spokojeně odpočíval na náměstí a vzpomněl jsem si, jak tu byl v tuhé zimě roku 1634 zavražděn Albrecht z Valdštejna. Tak snad se mi posádka z hradu vrátí bez úrazu. Pozdě odpoledne jsme dorazili do Františkových lázní, kde moji noví kamarádi ochutnali několik ze země tryskajících pramenů. Já žízeň neměl, moje spotřeba je, na to jak jsem urostlý, příjemná. V noci jsme se vrátili zpátky do Říčan, ale cestou jsem díky své panoramatické střeše všem dopřál krásný západ slunce.

Byl to skvělý víkend a já se nemohu dočkat, co mě čeká ten další.

Mějte se hezky!

TT

Komentáře

komentář