Tak mám za sebou první podzimní návštěvu Ještědu. Nic se tam od posledně nezměnilo, ale šušká se něco o novém nájemci místního lyžařského areálu. No uvidíme, jak čerstvý vítr do Liberce přivane …každopádně noční výhled na město je parádní. A to byl teprve začátek, protože s Formánkovi jsme toho zvládli opravdu hodně.

V sobotu bylo vyloženě nevlídně. Naštěstí mi to vůbec nevadí a navíc pro svou posádku umím udělat pěkně útulno. Vyjeli jsme do Ústí nad Labem podívat se na Větruši. Už jsem tu o ní psal. Je to nádherná stavba, která se tyčí nad údolím řeky Labe. A navíc je tam prý slušná restaurace. Odsud jsme zamířili na Milešovku. To je zase nejvyšší hora Českého středohoří. Německý přírodovědec a cestovatel Alexander von Humboldt označoval výhled z ní za třetí nejkrásnější na světě. Snad i proto si ho hora tak chrání a je tady tak větrno. Ani my jsme tentokrát neměli štěstí a Milešovka se nám ukryla do mokrých závojů. No nic, třeba příště…

větruše

milešovka

Sobotní večer byl ve znamení basketbalu v Děčíně. To je město poblíž samotných hranic s Německem a je naším důležitým přístavem. Zápas jsem neviděl, ale na parkovišti před halou to bylo taky fajn. A Děčín vyhrál! Formánkovi vzali na zápas i jejich dědu, takže byl spokojený hned dvakrát. Jednou proto, že se se mnou svezl a podruhé, že jeho tým vyhrál. Sobotní večer, jak má být!

basket

V neděli nás čekal náročný výlet. Rozhodli jsme se zdolat Klínovec a Formánkovi se ve mně mohli pěkně ohřát. I proto byli všichni moc spokojení, až z toho děti na zpáteční cestě únavou usnuly. Takhle má vypadat rodinný víkend s Tomášem. Velmi mě těšilo.

klínovec2

 

Komentáře

komentář